Rýma je zánětlivé onemocnění sliznice nosní dutiny, později dutiny ústní. Rýma se projevuje zduřením nosní sliznice, které omezuje průchodnost nosu, a výtokem, který je zpočátku vodnatý, poté hlenovitý, hlenohnisavý až hnisavý.

Polykáním výtoku (zejména u malých dětí) dochází k dráždivému kašli. Nejprve bývá způsobená viry – rhinoviry, coronaviry, virem influenzae A a B, parainfluenzae či RSV (respiratory syncytial virus), u kojenců a batolat adenoviry. Sliznici oslabenou virovou infekcí pak snáze napadnou bakterie, nejčastěji Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes a Branhamella catharalis. Inkubační doba je 1–3 dny. Odolnost nosní sliznice k infekci snižuje nachlazení, výkyvy teplot, civilizační faktory a stres. 

Podle průběhu rozlišujeme rýmu akutní a chronickou.

AKUTNÍ RÝMA

Prvními příznaky akutní rýmy  je zvýšená teplota, pocit svědění v nose a nechutenství. Poté se objevuje hojná vodnatá sekrece z nosu, která se časem mění v hlenovitou, hlenohnisavou až hnisavou. Zduřelá sliznice ucpává průchod nosem, dýchání nosem je ztížené, objevuje se noční chrápání a kašel. Při infekci adenoviry má člověk zarudlé spojivky a zvýšenou produkci slz. Příznaky obvykle spontánně ustoupí do 7–10 dnů. Pokud se infekce rozšíří i do vedlejších dutin nosních, hovoří se o rhinosinusitidě. Obvykle ji provází teplota a bolest hlavy. Rozšířením infekce do středoušní dutiny vzniká zánět středního ucha, který může být provázen i přechodnou nedoslýchavostí. Při sestupu infekce vzniká laryngotracheobronchitida.

Léčba akutní rýmy:  Léčba je symptomatická, celkově paralen, dostatek tekutin a zvýšený přívod vitaminů. Dětem, které neumějí samy smrkat, je nutné nosní sekret i několikrát denně odsát. Nosní kapky se nemají používat déle než týden, je zde riziko návyku. Po použití není vhodné zbytek nosních kapek či sprejů uchovávat, může se na nich infekce držet. Dále je možné použít nosní sprchu nebo výplach nosu některým z běžně dostupných sprejů se solným roztokem. Hlen je hustá tělní tekutina vylučovaná sliznicemi (tzv. mukózní membránou). Jeho funkcí je zvlhčovat a chránit určité partie těla, jako je trávicí, dýchací a rozmnožovací soustava. Musíme udržovat nosní průchodnost, aby nehrozil zánět středního ucha.

Prevence akutní rýmy: Důležitou prevencí je otužování, vyvážená výživa s dostatečným přívodem vitaminů. Protože více než 50 % infekčních rým způsobují rhinoviry, jejichž přenos je kontaminovanými prsty, rozhodující prevencí je častá výměna kapesníků a mytí rukou. U nákaz přenášených kapénkovou cestou je třeba se vyhýbat úzkému kontaktu s nemocnými. Pacient je maximálně infekční v prvních dvou dnech onemocnění.

CHRONICKÁ RÝMA

Chronická rýma patří mezi nejčastější choroby dětského věku, což zná většina maminek dětí ve školce. Mezi nejčastější příčiny vzniku patří anatomické úchylky v nose – deviace nosního septa, akutní rýma, která přechází v chronickou, kardiovaskulární poruchy. Mezi další faktory můžeme řadit i vliv prachu, páry, plynů a kolísavé teploty vnitřní i venkovní.

úvodní foto by Diana Polekhina on Unsplash
text zdroj wiki