Laktogeneze jsou změny v prsní žláze během těhotenství představující přípravu na laktaci
Laktogeneze – první stádium
Na konci těhotenství vstupuje mléčná žláza do první fáze laktogeneze. V této fázi produkuje kolostrum (mlezivo), hustou, někdy nažloutlou tekutinu. V této fázi ještě vysoké hladiny progesteronu blokují většinu produkce mléka. Z medicínského hlediska nehraje žádnou roli, pokud mléčná žláza produkuje kolostrum ještě před porodem.
Laktogeneze – druhé stádium
Porod placenty způsobí náhlý pokles hladin progesteronu, estrogenů a HPL, zatímco hladina prolaktinu zůstává i nadále vysoká. Toto náhlé snížení hladiny progesteronu ve spojení s vysokou hladinou prolaktinu stimuluje tvorbu bohatou produkci mléka ve druhé fázi laktogeneze. Po první stimulaci prsu se zvýší hladina prolaktinu v krvi (s vrcholem po cca 45 minutách) a během asi 3 hodin se opět vrátí do stavu před započetím kojení. Tento vzestup hladiny prolaktinu spustí v alveolech tvorbu mléka. Prolaktin se rovněž vylučuje do mléka.
Do tohoto procesu se rovněž zapojují i jiné hormony – inzulín, thyroxin a kortizol, jejich role však zatím není úplně jasná. Ačkoliv biochemické ukazatele naznačují, že druhá fáze laktogeneze začíná asi 30–40 hodin po porodu, matky obvykle začínají mít pocit plnosti prsů až po 2–3 dnech po porodu.
Kolostrum neboli mlezivo je první mléko, které kojené dítě dostává. Obsahuje větší množství bílých krvinek a protilátek než zralé mléko. Zejména to je vysoké množství imunoglobulinu A (IgA), který pokryje sliznici nevyzrálého tenkého střeva dítěte. Tím pomáhá chránit dítě před průnikem mikroorganismů do organismu. Sekreční IgA rovněž pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií. Po dvou týdnech od porodu se kolostrum postupně mění ve zralé mléko.
Laktogeneze – třetí stádium
Během těhotenství a prvních dnů po porodu je tvorba mléka řízena systémem endokrinních hormonů (vylučovaných do krve). Jakmile je tvorba mléka pevněji nastolena, začíná se uplatňovat řízení autokrinní (hormony působící v místě své tvorby). To je třetí fáze laktogeneze. V této fázi se tvoří tím více mléka, čím více je ho z prsu odebíráno. Výzkumy rovněž naznačují, že úplnější vyprázdnění prsu rovněž podpoří tvorbu mléka. Tvorba mléka je tedy silně závislá na tom, jak často se dítě krmí a jak dobře je schopno odebírat mléko z prsu. Nízká tvorba mléka může být způsobena:
- nedostatečnou frekvencí kojení nebo odstříkávání;
- neschopností dítěte odebírat efektivně mléko z prsu z důvodu např. deficitu čelistí nebo struktury úst;
- endokrinní (hormonální) poruchou u matky;
- nedostatečně vyvinutou prsní tkání;
- poruchou metabolismu nebo trávení u dítěte;
- nedostatečný kalorický příjem nebo malnutrice (nedostatek živin) u matky.
Kojení aspoň jednou každé 2–3 hodiny pomáhá udržet tvorbu mléka. Odběr mléka 8× za 24 hodin udržuje jeho tvorbu jak v prvních měsících laktace, tak především i po uplynutí čtvrtého měsíce. Průměrný počet kojení je 10–12 za 24 hodin, ale není nic neobvyklého ani kojení častější.
Kojení dítěte na vyžádání (on demand), které může znamenat mnohem častější krmení, než je doporučované minimum, je tím nejlepším způsobem, jak udržet produkci mléka a zajistit, aby byla u dítěte uspokojena potřeba mléka. Avšak může být důležité umět rozeznat, kdy je dítě opravdu hladové, protože příliš časté kojení může vést k tomu, že dítě dostává neúměrně vysoké množství „předního“ mléka (foremilk) a málo „zadního“ mléka (hindmilk), což někdy vede ke vzniku potíží.
uvodni foto David Veksler on Unsplash
