DRUHÁ FÁZE PORODU:

Vypuzení začíná, když je děložní hrdlo plně rozšířeno, a končí, když se dítě narodí. Se zvyšujícím se tlakem na děložní čípek mohou mít ženy pocit tlaku na pánev a nutkání začít tlačit. Na začátku normální druhé fáze je hlava plně vtažena do pánve; nejširší průměr hlavy prošel pod úrovní pánevního vstupu. Hlava plodu pak pokračuje v sestupu do pánve, pod stydkým obloukem a ven přes poševní vchod (otevření). Tomu napomáhají další úsilí matky, „tlačení“ nebo tahání. Vynoření se hlavy plodu u poševního otvoru se nazývá „korunování“. V tomto okamžiku bude žena cítit intenzivní pocit pálení nebo bodání.

Druhá fáze se mezi jednotlivými ženami liší. U prvních porodů je narození obvykle dokončeno do tří hodin, zatímco u následujících porodů obvykle do dvou hodin. Porody delší než tři hodiny jsou spojeny s klesající mírou samovolného vaginálního porodu a zvyšující se mírou infekce, natržením hráze a porodnické krvácení, stejně jako nutnost intenzivní péči o novorozence.

TŘETÍ FÁZE PORODU: porod placenty

Období od okamžiku, kdy je plod vyloučen, až do okamžiku, kdy je vyloučena placenta, se nazývá třetí etapa porodu nebo také fáze involuce. Vyloučení placenty začíná jako fyziologické oddělení od stěny dělohy. Průměrná doba od porodu dítěte do úplného vyloučení placenty se odhaduje na 10–12 minut v závislosti na tom, zda je použit aktivní, nebo čekající management. Až u 3 % všech vaginálních porodů je doba trvání třetí fáze delší než 30 minut a vzbuzuje obavy z retence (zadržení) placenty.

Vyloučení placenty může být řízeno aktivně nebo může být řízeno neočekávaně, což umožňuje vypuzení placenty bez lékařské pomoci. Aktivní řízení znamená podávání uterotonického léčiva do jedné minuty po porodu plodu, kontrolovaná trakce pupeční šňůry a masáže dělohy po porodu placenty, následované prováděním děložní masáže každých 15 minut po dobu dvou hodin. Aby se předešlo poporodnímu krvácení, Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví a Mezinárodní konfederace porodních asistentek ve společném prohlášení doporučují při všech vaginálních porodech aktivní řízení třetí etapy porodu.

Zpoždění sevření pupeční šňůry alespoň o jednu minutu nebo dokud nepřestane pulzovat, což může trvat několik minut, zlepšuje výsledky, dokud existuje schopnost léčit žloutenku, pokud k ní dojde. Po mnoho let se věřilo, že pozdní přestřihnutí šňůry vede k riziku matky, že po porodu dojde k významnému krvácení, které se nazývá poporodní krvácení. Nedávné posouzení však zjistilo, že opožděné přeřezání šňůry u zdravých kojenců mělo za následek časnou koncentraci hemoglobinu a vyšší porodní hmotnost a zvýšené zásoby železa až do šesti měsíců po narození, aniž by se změnila rychlost poporodního krvácení.