Učitel z mateřské školy – Mgr. Filip Válek – napsal, proč jsou pro děti tak důležité stolní hry – obzvláště v dnešní době plné mobilů a tabletů.
Nejnovější trendy vyučování v mateřských školách více sbližují výukový obsah s vyššími stupni vzdělávání. Dávno odzvonilo hlídání dětí a celodennímu hraní, místo něj na děti čeká kvalitní výuka, která musí splňovat veškerá kritéria všeobecného rozvoje. Kromě přiměřeně náročného vyučování, praktických úkolů, výtvarných aktivit a zdravotních a regeneračních pohybových cviků se k dětem dostává i obrovské množství didaktických pomůcek a hraček. Přesto je ale důležité dětem poskytnout nejen čas na vlastní hraní a zájmovou činnost, ale rovněž jim dát k dispozici přiměřené hračky, které nemusí mít nutně štítek „didaktické“, aby dítě všestranně rozvíjely. Největší mýtus ve školství je ten, že co není označeno tímto mystickém nadřazeným pojmem, neudělá dobrou službu. Když opomineme, že život dětí není a nemůže být zaměřený pouze na vzdělávání, ale měl by také obsahovat spoustu zábavy a oddechu, musíme podotknout, že i klasické hračky pozitivně působí na mnoho oblastí. Ukázat si to můžeme zejména na stolních hrách.
Stolní hry mají oproti ostatním hračkám a hrám obrovskou výhodu v mnohých doménách.
Jednou z nejvýraznějších je oblast sociálních dovedností, protože stolní hry přímo vyzývají k hraní ve skupině. Spojují tak děti nejen coby hrací partnery, ale vytváří vztahy přenositelné i do běžného života. Obzvláště u dětí není výjimkou, že si po jednom hraní najdou kamarády, se kterými pak tráví všechen další čas. Kromě tohoto zjevného aspektu ale stolní hry modelují chování dítěte ve společnosti ještě hlouběji pomocí nutné koordinace a kooperace s ostatními. Dítě se učí spolupracovat nebo naopak taktizovat proti ostatním.
Učí se pravidla slušného chování, trpělivost, jednat v souladu s řádem hry a akceptovat ostatní.
U pravidel můžeme zůstat, protože samotná schopnost naučit se a osvojit si pokyny hry je také velmi důležitá, a dítě od 3 let je schopné pravidla chápat a dodržovat, od 5 let je dokonce zvládne předávat ostatním a vyžadovat je. Hra jako taková podporuje i vývoj emoční zralosti, protože dává dítěti zakusit vítězství i porážku. Nutí ho jednat v souladu s hrou i prostředím okolo, pasivně tak nasává spravedlnost a její fungování. Učí se, že pokud nebude stanovená pravidla akceptovat, nebo se nebude chovat v souladu s ostatními hráči, nebude moct takovou hru úspěšně hrát. Tím pro něj vzniká výzva a učí se tak vlastním prožitkem, který děti formuje mnohem efektivněji než názory dospělých. Progresivní je si s dětmi hru vysvětlit, případně si zahrát na ukázku, ale dále je nechat organizovat si ji samotné.
Vznikají tak prvotní role moderátora a účastníků, které se mohou střídat a rozvíjet tak předpoklady pro budoucí sociální role a fungování ve společnosti. Samotný aspekt kolektivního hraní působí i na komunikační dovednosti, protože děti mezi sebou po celou dobu konverzují. Musí nejen trefně a spontánně vymýšlet dialogy rozvíjející hru, ale také naslouchat ostatním, aby jim neunikly informace, které by je ve hře mohly zvýhodnit. Nutnost přemýšlet se ale netýká pouze komunikace, nýbrž i logického myšlení, které je i u jednodušších her nutné pro získání vítězství. Některé hry pak dle svého zaměření a formy mají schopnost rozvíjet i nestandardní oblasti – hry zaměřené na počítání a práci s množstvím pozitivně působí na předmatematické představy, hry zaměřené na strategii a rozložení hracího pole zase učí bazální kódování a schopnosti logického programování, mechanické kontaktní hry pracují s jemnou motorikou a vizuomotorikou… O zrakovém a sluchovém vnímání, stejně tak koordinaci ruka oko ani nemusíme mluvit. A takových her a rozvíjených oblastí je nepřeberné množství. A co teprve rozvoj soustředění a soustavné práce.
Nejde o to děti u hry udržet celé hodiny nebo až do konce. Naopak je dost možné, že zpočátku děti příliš dlouho nevydrží, je ovšem zřetelné, že postupně čas věnovaný soustředěné hře narůstá.
Jediný problém, na který lze u stolních her narazit, je vybrat si tu správnou. Jak z nepřeberného množství vybrat tu nejlepší. Samozřejmě i kvalita her kolísá, navíc má každá svůj účel. Některé sednou dětem takovým a další zase jiným. Některé podporují naše očekávání výrazněji než jiné. Celkově se ale dá říct, že u výběru nelze udělat chybu, protože jakákoliv hra svůj účel splní. Je vhodné s dětmi výběr přímo diskutovat, protože tím na ně přenášíme zodpovědnost, kterou pak vloží i do hraní. Co si ale budeme povídat, vždy je lepší mít větší výběr.
A jak si poradit se strašákem v podobě doporučeného věku? Často je tahle informace opravdu jen velmi orientační a spíše na škodu. Děti zvládnou i mnohem složitější úkoly a hry, než jsou jejich věku doporučeny. Možná ne napoprvé bez ztráty kytičky, ale postupně se zvládnou přizpůsobit a naučit se až překvapivé množství informací. Rozvoj s sebou nese požadavek očekávané hranice překračovat, ne se držet v bezpeční zóně. Takže hurá do toho.
PROZKOUMAT DĚTSKÉ SPOLEČENSKÉ HRY >>
PROZKOUMAT EDUKATIVNÍ HRAČKY >>
