Jak vypadá typická lesní školka?

Lesní školky spojuje zájem o vzdělávání v celoročním každodenním kontaktu s přírodou, s důrazem na udržitelný rozvoj. Vzdělávání a příroda jsou v tomto přístupu stejně důležité. Cílem pobytu v přírodě je děti vzdělávat a naučit je nejen barvy a počítání, ale také uvědomění si základních podmínek k životu na Zemi reálnou zkušeností s nimi.

Lesní školky jsou alternativou k tradičnímu předškolnímu vzdělávání. Kladou důraz na pobyt dětí v přírodě a vzdělávání mimo učebny, přímo v prostředí přírody, nejčastěji lesa. Odpočinek dětí probíhá v zázemí, které má nejrůznější podoby (jurta, chatka, maringotka apod.). Zde mají také uložené náhradní oblečení a pomůcky na ven. Děti z lesních školek však netráví celý rok jen v lese. Nedílnou součástí programu jsou i návštěvy kulturních akcí a veřejných institucí.

České lesní školky se nejvíce inspirovaly v Německu, kde lesní školky existují více než 20 let. Ve Skandinávii, která má jeden z nejlepších systémů vzdělávání na světě, je vzdělávání v úzkém kontaktu s přírodou běžnou praxí celé poslední století. V České republice byla první lesní školka založena v roce 2008. V roce 2011 založily první tři lesní školky spolu s Terezou Valkounovou Asociaci lesních mateřských škol s cílem prosadit lesní mateřskou školu jako plnohodnotnou, státem uznávanou formu předškolního vzdělávání. Toho se podařilo dosáhnout v roce 2016, od té doby fungují lesní školky v ČR jako lesní mateřské školy nebo lesní kluby. V roce 2021 jich je již ke 200, většina z nich je členem Asociace lesních MŠ (mapa lesních klubů a mateřských škol).

Jak vypadá typická lesní školka? 

Ve školce je většinou 16 dětí ve skupině za doprovodu 2 dospělých osob (často nazývaných „průvodci”). V LMŠ musí být jeden z nich kvalifikovaný pedagog, druhý musí mít alespoň kvalifikaci „chůva“. Děti tráví většinu dne venku, do zázemí si chodí zpravidla jen odpočinout v době po obědě, případně v zázemí obědvají, pokud venkovní podmínky nedovolují jíst venku.

Vybavení dětí následuje rčení: „Není špatné počasí, pouze špatné oblečení.“. Nosí několik vrstev z materiálů vhodných pro dané roční období a v zázemí mají uloženo náhradní oblečení. Pokud jsou děti správně oblečené, zima jim není, což dokládají zkušenosti našich kolegů z Irska (tam prší skoro pořád), či ze Skandinávie (na severu člověk teprve pozná, co je zima a závěje). Jinými slovy, dětem je teplo, jsou v suchu a v postupně se také učí, jak toho docílit. Na čerstvém vzduchu při proměnlivé okolní teplotě se také děti účinně otužují a posilují imunitní systém.

Součástí zázemí bývá zahrada, často také s „blátivou kuchyní“, která obvykle nahrazuje tradiční pískoviště. Plastové bábovičky jsou nahrazeny nejrůznějšími rendlíky, hrnci a naběračkami. Důležitým materiálem pro hru je bláto, které díky dětské fantazii dokáže získat nekonečně forem. V zázemí školky najdete knihy, hry a materiály pro tvoření převážně z přírodních materiálů. Na záplavy hraček či digitální technologie můžete zapomenout. Hlavní materiál pro hru a rozvoj tvořivosti nabízí pestré prostředí lesa.

Rozhodování, zda se stát “nerejstříkovým” lesním klubem, nebo “rejstříkovou” lesní MŠ je na každé školce, jejích provozovatelích a rodičích dětí. Skutečnosti, které v rozhodování hrají roli jsou následující:  

  • LMŠ je legitimním poskytovatelem vzdělávání, je definována a chráněna konkrétními právními předpisy, je jasně uchopitelná pro úřady; je však těmito pravidly současně limitována.
  • LMŠ dostává od příslušného krajského úřadu prostředky na pokrytí části zejm. personálních nákladů.
  • Rodiče dětí navštěvujících LMŠ si mohou odečíst zaplacené školkovné do výše 9900 Kč z vyměřené daně z příjmu. Rodiče dětí z LK nemohou.
  • LMŠ je kontrolována Českou školní inspekcí (ČŠI) a vzdělává výhradně podle Rámcového vzdělávacího programu (RVP).
  • LK také vzdělává dle RVP, jeho realizace však není garantována ČŠI.
  • LK se může rozhodovat svobodněji (např. v rozsahu provozní doby – nemusí mít pětidenní celodenní provoz v rozsahu min 6,5 hod./den a volby pedagogů – průvodců bez ohledu na jejich oficiálně dosažené vzdělání, volbě zázemí apod.).
  • Registrace ve školském rejstříku znamená administrativní zátěž, povinnost mít ředitele se zákonem danou kvalifikací, poskytovat pedagogickým pracovníkům osm týdnů dovolené a další povinnosti, se kterými jsou spojené vyšší náklady. Provoz LMŠ je tedy celkově dražší než provoz LK.
  • Stravování v lesní MŠ řeší školský zákon tzv. výdejnou lesní mateřské školy, což je formát respektující jak hygienická pravidla, tak pobyt v přírodě.
  • V LMŠ mohou děti plnit povinný rok předškolní docházky. Děti z LK obvykle nastupují do režimu tzv. individuálního předškolního vzdělávání nebo musí přestoupit do mateřské školy tj. registrované ve školském rejstříku.

MAPA LESNÍCH ŠKOLEK V ČR

zdroj: Asociace lesních mateřských škol

Související články