Maminky, dnes je super úplněk a každá trochu citlivá bytost jeho působení prostě cítí více či méně. Při úplňku trpíme často nespavostí například. Pár dní před úplňkem také můžete pociťovat únavu, smutek, mrzutost… Není divu, vždyť měsíc je silný – působí i na velké oceány – co teprve na lidské tělo!

Měsíc a Země na sebe navzájem působí silami, které lidstvo zatím probádalo méně, než si myslí. Co je jisté – alespoň pro ty, kdo upřednostňují věcné argumenty před dojmy – Měsíc má na podnebí a chování zemské přírody prokazatelný vliv. Řídí kupříkladu příliv a odliv moře. Vzhledem k tomu, že lidské tělo tvoří ze 75 % voda, je pravděpodobné, že podobně silně můžou některé fáze Měsíce působit i na naše zdraví.

V tento den vnímáme Měsíc nejvíc, a nejen proto, že bývá nejlépe vidět. Při úplňku a novu jsou příliv a odliv nejsilnější. V takových dnech pociťujeme intenzivněji všechny emoce, nejsme ve své kůži. Hodně lidí si stěžuje na úporné bolesti hlavy, a obecně platí, že co bolí, to má při úplňku tendenci bolet ještě víc, ať už jsou to úrazy, jizvy nebo klouby či záda. Úplněk zvyšuje agresivitu. Častá bývá podrážděnost a nervozita, a tak dochází ke konfliktům a rvačkám. Objevují se i nehody, úrazy a havárie. Před úplňkem se také hůře hojí rány, v této době se proto nedoporučují operace. Úplněk také nepříznivě ovlivňuje i spánek a jeho kvalitu – vysvětluje se to tím, že přítomnost světla – i měsíčního – brání tělu vylučovat dostatek „spacího“ hormonu melatoninu.

Do dnešního dne se uskutečnilo množství studií a výzkumů zaměřených na vliv Měsíce na člověka, většina z nich nenašla žádnou spojitost mezi Měsícem a zkoumanými jevy. Ty, co přece přinesly pozitivní zjištění se následně nepodařilo reprodukovat nebo v nich byly objeveny zjevné nedostatky metodologie.

Realizovali například studie zkoumající množství nehod, epileptických a astmatických záchvatů, násilných činů, nehod nebo napadení člověka zvířetem v různých měsíčních fázích. A výsledek? Psi koušou stejně, ať je úplněk nebo ne, pacienti psychiatrických léčeben jsou neklidní i když je Měsíc v novu a nehody se stávají každý den. A co řeči policistů a pracovníků záchranných služeb o tom, že právě v době úplňku jsou nehody jaksi „podivnější?“ Inu, přiznejme si, když něčemu věříte, často vidíte věci právě tak, jak je vidět chcete. A sto krát opakované se stává pravdou. Dokonce ani rozšířené tvrzení, že menstruační cyklus žen je propojen s tím měsíčním se nepotvrdily. Ideální menstruační cyklus přece trvá 28 dní, dokud Měsíci trvá cesta kolem Země 29,5 dne. Navíc, každá žena menstruuje v jiném čase, takže ani výpočty plodných dnů podle Měsíce nemají v podstatě žádný smysl.

Přece na tom něco bude

Jediné, co se vědcům podařilo obhájit, je vliv Měsíce na kvalitu našeho spánku. Tvrzení, že během úplňku se spí hůře se skutečně zakládají na pravdě. Světlo totiž „zabíjí“ spánkový hormon a jasný Měsíc, který vám v noci svítí rovnou do obličeje může způsobit neklidný spánek. Ale pokud žijete ve městě, máte „úplněk“ za oknem prakticky každou noc, světla lamp mají totiž úplně stejný efekt. Ještěže existují žaluzie.

A co takhle rande za úplňku?

Zajímavosti:

• Dřív se mělo za to, že Měsíc je uvnitř zcela vychladlý, ale novější výzkumy prokázaly, že hlubší měsíční vrstvy musejí být rozžhavené, neboť teplo proudí zevnitř směrem ven.
• Průměr měsíčního jádra je asi 700 km, jako zemské jádro je zcela nebo částečně kapalné.
• Měsíc nadále chladne, tím se smršťuje, což doprovázejí měsícotřesení.
• Měsíc se od Země vzdaluje (cca o 4 cm ročně)
• Na konci období dinosaurů (pozdní křída, zhruba před 66 miliony let) už byl na pohled ze Země prakticky stejně velký jako dnes. Tehdy byl k Zemi pouze asi o 2000 km blíž než dnes.
• V roce 1971 umístila posádka Apolla 15 na povrch Měsíce asi 8 cm velkou hliníkovou sošku astronauta ve skafandru, zvanou Fallen Astronaut, od belgického umělce Paula Van Hoeydoncka spolu s plaketou, na níž jsou uvedena jména osmi amerických astronautů a šesti sovětských kosmonautů, kteří zahynuli v souvislosti s kosmickým výzkumem.

Oslňte partnera fakty o měsíci:

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země. První člověkem vyrobené těleso, které dosáhlo Měsíce, byla v roce 1957 sovětská sonda Luna 2, první snímky odvrácené strany Měsíce získala v roce 1959 sonda Luna 3, první měkké přistání a následný přenos obrazu provedla v roce 1966 sonda Luna 9. Roku 1969 přistáli Neil Armstrong a Edwin Aldrin v rámci programu Apollo jako první lidé na Měsíci, a tím se stali i prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než Země. Celkem Měsíc zatím navštívilo dvanáct lidí.

Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588 dne (synodický měsíc). Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost zhruba rovnou jeho úhlovému průměru, přibližně o 0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině ekliptiky a nikoliv rovině zemského rovníku.

Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vzedmutí a poklesu litosférických desek. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok. Zemský den se vlivem stejných slapových sil zpomaluje o 1,7 milisekundy za století, převážná část tohoto úbytku momentu hybnosti je předána Měsíci.

Měsíční kůra je složena z množství různých prvků, včetně uranu, thoria, draslíku, kyslíku, křemíku, hořčíku, železa, titanu, vápníku, hliníku a vodíku. Při bombardování kosmickým zářením vyzařuje každý prvek zpět do vesmíru vlastní radiaci jako gama paprsky. Některé prvky jako uran, thorium a draslík jsou radioaktivní a produkují gama paprsky samy o sobě. Gama paprsky jsou však, nezávisle na tom, co je způsobuje, pro každý prvek navzájem různé – všechny produkují jedinečné spektrální čáry, detekovatelné spektrometrem.

V průběhu času je Měsíc vytrvale bombardován kometami a meteoroidy. Mnoho z těchto objektů je bohatých na vodu. Sluneční energie ji následně disociuje (rozštěpí) na její základní prvky vodík a kyslík, které okamžitě unikají do vesmíru. Navzdory tomu existuje hypotéza, že na Měsíci můžou zůstávat významné zbytky vody buďto na povrchu nebo uvězněny v kůře. Výsledky mise Clementine naznačují, že malé zmrzlé kapsy ledu (zbytky po dopadu na vodu bohatých komet) mohou být nerozmrazeny uchovány uvnitř měsíční kůry. Přestože se o kapsách uvažuje jako o malých, celkové předpokládané množství vody je dost významné – 1 km³.

Photo by Anders Jildén on Unsplash
text zdroje: energieprirody.cz, rehabilitace.info, 
cs.wikipedia.org